Státní správa dokáže svými nároky podnikatelům občas pěkně zamotat hlavu. Živnostníci mají komunikaci se státní správou sice o něco jednodušší, než podnikatelé podnikající prostřednictvím určité právní formy, např. s.r.o., přesto se i oni musí připravit na řadu povinností. Navíc živnostenské oprávnění jakožto administrativně méně náročná forma podnikání je vhodná jen pro určité podnikatele – např. pro začínající podnikatele, řemeslníky nebo svobodná podnikání (umělce, pojišťovací zprostředkovatele) nebo pro ty, kteří podnikají při zaměstnání a chtějí si ověřit, jestli se jim bude dařit či nikoli.
„Na podnikatele podnikající na živnostenský list jsou kladeny menší požadavky, nemusí mít např. takové materiální zabezpečení. Při komunikaci se státní správou se obejdou bez počítače, mohou podat daňové přiznání papírově, vést jednoduché účetnictví, použít paušály. Jsou schopni si sami spočítat paušál, připravit daňové přiznání, dojít na finanční úřad, aniž by museli mít datovou schránku, účetní a komunikovat se státní správou elektronicky,“ vysvětluje Martin Janoušek z poradenské společnosti CEVE.
Elektronická komunikace mezi podnikatelem a státem by měla být základ
Stát se sice snaží posouvat dopředu, ovšem ne vždy to funguje. Komunikace podnikatele se státní správou se podobá elektronické, ale podnikatel fakticky musí volit jinou cestu, která ho zatěžuje finančně nebo časově.
První, co by měli mít podnikatelé k dispozici, je jedno kontaktní elektronické místo se státní správou, pod které bude spadat finanční úřad, správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovny, živnostenský úřad, statistický úřad, celní úřad. Státní správa by měla místo elektronické komunikace centralizovat, aby měl podnikatel možnost učinit podání jednou standardní cestou na jednom místě – tzv. tržišti. Tohoto tržiště by mělo být propojeno s datovou stránkou společnosti, která je pro právnické osoby povinná a běžně ji používají.
„Když dnes podnikatel potřebuje podat hlášení na finanční úřad, na zdravotní pojišťovny, na správu sociálního zabezpečení, musí se s každým úřadem spojit elektronicky samostatně a komunikuje s ním rozdílně. V současné době neexistuje systém, kde by obsloužil svoje povinnosti na jednom místě. Je to zátěž jak pro podnikatele, tak i účetní a daňové poradce. Podnikatele to zatěžuje především finančně, protože musí platit poradce, který se o to postará,“ uvádí Martin Janoušek.
Jak funguje státní správa elektronicky
Každá část státní správy má své rozhraní, své požadavky na elektronický přístup a také rozdílný způsob komunikace s podnikatelem. Když podnikatel založí firmu, je firmě automaticky přidělena datová schránka. S finančním úřadem (FÚ) komunikuje společnost pomocí datové schránky, kam v určitém formátu posílá dokumenty, hlášení apod.
Po založení firmy je potřeba se do 15 dnů registrovat k dani z příjmu na FÚ, kde je podnikateli přiděleno DIČ, jehož prostřednictvím komunikuje s FÚ. Pokud se bude chtít připojit na FÚ a podívat na svá podání, musí zvlášť zažádat o daňovou informační schránku, ke které získá přístup na žádost směřovanou k FÚ. Tato daňová informační schránka umožňuje přístup ke všem jeho podáním na FÚ a veškerou komunikaci směrem k podnikateli. Je s podivem, proč se tato daňová informační schránka automaticky neotevře již v momentě, kdy se podnikatel registruje na FÚ.
Příklad 1: Komunikace podnikatele se statistickým úřadem
Statistický úřad (SÚ) vyžaduje po podnikateli statistické hlášení, které se vyznačuje značně složitým vyplněním. Na stránkách SÚ slouží k tomuto účelu interaktivní formulář. Povinností podnikatele je tento formulář vyplnit a odeslat, bohužel ale již neexistuje tlačítko, kterým by bylo možné formulář uložit do svého počítače a ani nepřijde od SÚ potvrzení s dokladem, který podnikatel odeslal. Výsledkem je tedy pracně vyplněný formulář, který se odesláním podnikateli ztratí bez toho, aniž by podnikatel obdržel notifikační mail s potvrzením o podání a o jeho obsahu. V případě změny nebo opravy ve formuláři, je třeba se se SÚ spojit zcela nepochopitelně telefonicky.
Příklad 2: Komunikace podnikatele s živnostenským úřadem
Existuje tzv. centrální registrační formulář, s jehož pomocí se dají provádět všechna podání na živnostenském úřadě (ŽÚ). Tento formulář ale není interaktivní v tom smyslu, že by ho bylo možné po přihlášení na stránky ŽÚ online odkudkoli vyplnit a např. u volné živnosti, která má platit dnem ohlášení, souběžně elektronicky zaplatit a podat. Realita vypadá následovně: na webových stránkách ŽÚ si stáhnu formulář pro podání do svého počítače, v počítači ho vyplním, poté ho musím vytisknout, podepsat, naskenovat, poslat ho z datové schránky na příslušný živnostenský úřad a ŽÚ očekává platbu. Bohužel nelze platit online kartou. Ačkoli je živnost ohlášená, nemohu začít podnikat, dokud neproběhne platba. Absurdita je, že když dojde interaktivní formulář z datové schránky společnosti na příslušný ŽÚ, úředníci si ho vytisknou a přepíší ho do databáze ve svém počítači, místo toho, aby docházelo k automatickému propisování. Nefunguje ani online platební portál na ŽÚ. Komunikace probíhá sice elektronicky, ale v papírové formě.
A jaká je vaše zkušenost? Budeme rádi, když se s námi na blogu nebo Facebooku o vaše poznatky podělíte.
