Založení s.r.o. v roce 2014 – postup pro založení společnosti s ručením omezeným

Založení společnosti s ručením omezeným je poměrně zdlouhavý a náročný proces. Proto jsme připravili tento návod popisující jak založit firmu krok za krokem a obsahující podmínky jejího založení i celkové náklady. Věříme, že vám ušetří spoustu času a nervů – pojďme na to.

Celý příspěvek

Špatně podaný insolvenční návrh

Při konzultacích s klienty se často setkávám s tím, že jejich insolvenční návrh byl příslušným soudem odmítnut. Soud často v odmítnutí konstatuje, že insolvenční návrh klienta byl nesrozumitelný a neurčitý nebo mu chyběli všechny potřebné náležitosti. U dlužnického návrhu většinou chybí nebo jsou špatně dodány požadované přílohy. U věřitelského návrhu pak většinou klienti nedoloží důkazy, které jsou dostatečné k prokázání existence tvrzené klientovy splatné pohledávky. K zamítavým závěrům také přistupuje soud v případě, že by k závěru o existenci klientovi splatné pohledávky bylo zapotřebí provést rozsáhlé dokazování.

Jak s tím tedy naložit? Tak v prvním případě doporučuji, aby návrh byl srozumitelný a určitý a byl opatřen všemi náležitostmi dle § 103 insolvenčního zákona (dál jen IZ).

Pokud budete insolvenční návrh podávat jako dlužník,  připojte k návrhu požadované přílohy, které obsahují údaje uvedené v § 104 IZ, hlavně řádné seznamy majetku a závazků navrhovatele.

Pokud budete insolvenční návrh podávat jako věřitel,  je třeba, abyste doložili, že máte proti dlužníkovi splatnou pohledávku a k insolvenčnímu návrhu připojil přihlášku pohledávky.

V obou shora popsaných případech pak návrh doplňte jako součást k vylíčení okolností, které osvědčují úpadek dlužníka, nejen konkrétní údaje o dalších věřitelích dlužníka, nýbrž i konkrétní údaje o pohledávkách ostatních věřitelů včetně konkrétních údajů o splatnosti těchto pohledávek.

Hodně štěstí v těžkých chvílích

 

 

Prodejci lihovin nově potřebují koncesi

Další administrativní zatížení podnikatelů. Všichni provozovatelé hostinských, restauračních zařízení, barů, vináren, občerstvení a dále i prodejce lihovin v maloobchodních prodejnách, případně i v dopravních prostředcích, kteří se zabývají distribucí lihovin (kvasného lihu, konzumního linu nebo lihovin a prodejem těchto produktů), potřebují koncesi.

Dne 17.10. 2013  nabyl účinnosti zákon o živnostenském podnikání, kdy předmětná novela mimo jiné nově reguluje prodej kvasného lihu, konzumního lihu a lihovin.

Podnikatelé, jež jsou oprávněni prodávat kvasný líh, konzumní líh nebo lihoviny mohou v této činnosti pokračovat po dobu 6-ti měsíců (tj. do 17. dubna 2014), avšak v této lhůtě jsou povinni požádat Živnostenský úřad o vydání příslušné koncese. Jak to nejjednodušeji provést? Navštívíte nejbližší Živnostenský úřad a požádáte o vydání koncese. Vezměte si sebou platný doklad a 1.000,-Kč. Koncesi Vám vydají během jednoho týdne.

Anonymní akcie na majitele (doručitele) a rok 2014

Éra anonymních akcií na majitele (doručitele) skončila spolu s rokem 2013. Pokud jste u svých anonymních akcií neprovedli imobilizaci nebo zaknihování, staly se z nich k 1. 1. 2014 automaticky akcie na jméno. Tím se změní postavení a.s. v rovině ochrany soukromí včetně dalších možných daňových dopadů. Jaké povinnosti z těchto změn plynou pro držitele anonymních akcií?

Pro každého držitele anonymních akcií plyne povinnost provést konkrétní právní úkony, které přesně definuje Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností (zákon č. 134/2013 Sb.). Přesné postupy záleží na tom, jak důsledně chce vlastník chránit svoji anonymitu.

Co nařizuje zákon a co musí provést každý akcionář?

Zákon o některých opatřeních ke zvýšení transparentnosti akciových společností (zákon č. 134/2013 Sb.) uvádí, že všechny listinné akcie na majitele, které nejsou zaknihovány nebo imobilizovány, se ke dni 1. 1. 2014 změní na listinné akcie na jméno. K tomuto dni automaticky dojde k odpovídající změně stanov akciové společnosti. Pokud tedy akcionář nepodnikl aktivní kroky k zaknihování nebo imobilizaci akcií, došlo k automatické transformaci na akcie na jméno.

Při transformaci na akcie na jméno má představenstvo akciové společnosti povinnost nejpozději do 30. 6. 2014 uvést stanovy do souladu se zákonem a podat návrh na zápis změny formy akcií do obchodního rejstříku. Podmínkou k uvedení stanov do souladu se zákonem je, aby nejpozději do 31. 3. 2014 způsobem určeným pro svolání valné hromady společnosti, byla zveřejněna výzva k předložení akcií a oznámení o následcích spojených s prodlením. Následky spojené s prodlením spočívají v tom, že akcionář nemůže vykonávat prakticky žádná svá práva. Zejména stojí za zmínku nemožnost vybrat dividendu. Tímto nástrojem mají být akcionáři tlačeni ke změně akcií v co nejkratším termínu.
Z těchto možností daných zákonem je zřejmé, že akcionář se musel do 31.12.2013 rozhodnout, jakou formu vlastnictví zvolí. Zda bude preferovat akcie na majitele v zaknihované (nebo imobilizované) podobě nebo jestli bude využívat akcie na jméno. V případě, že akcionář využije akcie na jméno, je třeba se dobře rozhodnout, zda se chce zcela vzdát anonymity a k akciím se plně přihlásit, nebo jestli bude akcie vlastnit prostřednictvím zahraniční společnosti, která zajistí vysokou míru anonymity.

Jak jste s anonymními akciemi naložili?

Podle základních a státními orgány prezentujících informací to vypadá, že rozhodnutí má důsledky pouze v oblasti zviditelnění soukromí vlastníka. Je nutné počítat s tím, že rozhodnutí, kdy je akcionář spojen se svým majetkem má významné důsledky v mnoha oblastech.

Jak je to s ochranou soukromí?

Když se akcionář přihlásí k vlastnictví jako fyzická osoba, lze prostřednictvím Obchodního rejstříku a Sbírky listin dané společnosti snadno dohledat majetek a některé příjmy (například dividendy). Široká veřejnost má dispozici adresu trvalého bydliště akcionáře včetně např.podpisových vzorů. Tato situace znamená, že se akcionář může stát předmětem závisti a cílem trestné činnosti.

Jak tedy ochránit svoje podnikání? Pro akcionáře ovládající více společností je výhodné, když se k jejich vlastnictví nepřihlašují . Klienti a obchodní partneři nemají pak povědomí kolik společností, a majetku vlastník ovládá.

Pilířem správy majetku každého vlastníka je princip, že o majetkových vztazích má stoprocentní informace pouze vlastník.

V roce 2014 došlo ke zrušení akcií na majitele. Politici otevřeně hovoří o tom, že v roce 2015 nebo 2016 mohou být zavedena povinná majetková přiznání. Tyto kroky vedou k cíli získat úplný přehled o vlastnících a jejich majetku a vytvořit si tak prostor pro vyměřování majetkových daní. Pokud tedy vezmeme v úvahu, jak se situace na naší politické scéně vyvíjí, jistě se brzy dočkáme těchto kroků.

Pokud se tedy vlastník jednou k majetku přihlásí, nelze pak rozhodnutí vzít zpět. Když v budoucnu udělá cokoli, bude existovat záznam o skutečném vlastníkovi. K anonymně vlastněnému majetku se může skutečný vlastník přihlásit kdykoliv. To považujeme za vhodné a bezpečné.

Jsou možnosti zachování anonymity vlastnictví?

Také v nové právní úpravě je řada možností, jak současnou anonymitu vlastnictví zachovat. Jak postupovat v dané situaci? Řešení je třeba rozdělit podle toho, jestli se informace o vlastníkovi nacházejí v České republice nebo v zahraničí. Jakékoli budoucí řešení obsahující držení informací v České republice je vystaveno rizikům v podobě časté změny zákonů, únikům informací a značným pravomocem našich úředníků.

1) 100% viditelnost

Za nulovou úroveň anonymity vlastnictví považujeme stav, kdy vlastník ovládá společnost prostřednictvím akcií na jméno a má je napsány na sebe jako fyzickou osobu. Tento vlastník je známý všem, veřejnosti, je dohledatelný na internetu. Díky dokumentům ve Sbírce listin je veřejně dohledatelný také vlastníkův majetek.

Mírnější ochranu soukromí poskytují imobilizované nebo zaknihované akcie na doručitele.

Pokud se tedy akcionář rozhodl pro imobilizaci/zaknihování akcií, zůstávají veškeré informace dostupné státním úřadům a zůstává zcela neznámý okruh úředníků, kteří k této informaci budou mít přístup. Právě z důvodů absence pravidel a možnosti je kdykoli v budoucnu změnit (včetně zrušení imobilizovaných akcií a jejich automatického převodu na akcie na jméno) poskytují imobilizované akcie pouze zdánlivou ochranu soukromí. Už nyní je jisté, že k informaci o vlastníkovi budou mít automaticky přístup soudní exekutoři a další skupiny budou přibývat každodenní praxí. Doporučujeme proto imobilizované akcie využít jen v případě, kdy je požadovaný stupeň anonymity na úrovni ochrany před zvědy. Lze předpokládat, že kdo bude mít na zjištění skutečného vlastníka výrazný zájem, bude schopen informaci obstarat. Stejně tak je nutné počítat se zřejmými a jednoznačnými důsledky v případě zavedení povinných majetkových přiznání nebo majetkových daní.

2) Zajištění plné anonymity prostřednictvím zahraničních struktur

Druhou možností, která poskytuje výrazně vyšší míru bezpečí, je situace, kdy jsou informace o vlastníkovi uloženy v zahraničí, mimo Českou republiku. Aby bylo možné tohoto dosáhnout, zapojují se do vlastnické struktury zahraniční společnosti, které nepodléhají proměnlivému českému právu a nedostatečným pravidlům nakládání s informacemi. Pro veřejnost jsou informace uložené v zahraničí prakticky nedostupné a orgány státní moci mají k údajům přístup pouze za omezených a přesně definovaných podmínek, nikoli automaticky.

Vlastník samozřejmě nepozbývá možnosti se ke svému majetku kdykoli právoplatně přihlásit a to jak před obchodními partnery, tak před veřejností. V tomto rozhodnutí je plně svobodný a činí jej v situaci, kterou považuje za výhodnou.

Pokud jste těmi, kteří mají vše pod kontrolou, gratulujeme